Země ve vesmíru
Vesmír vznikl asi před 15 miliardami let, kdy nastal tvz. „Velký třesk“. Stáří sluneční soustavy se odhaduje na 5,7 mld. let. Země vznikla asi před 5,5 mld. let. Hranice vesmíru jsou asi 15 miliard světelných let. (vzdálenost, kterou urazí světlo za 1 rok).
Země je součástí sluneční soustavy kterou tvoří 9 planet – viz. Planety sluneční soustavy. Střední vzdálenost Země od Slunce je 149,6 mil. km. Tato vzdálenost se označuje jako astronomická vzdálenost – 1 AU = 149,6 mil. km.
Kromě Merkura a Venuše má každá planeta sluneční soustavy své přirozené družice – měsíce. Země má jeden.
Základní údaje o Zemi
Řecký vědec Aristoteles jako první dospěl k názoru, že Země je kulatá. Později se zjistilo, že Země není přesná koule, ale je na pólech zploštěná. Tvar Země nejpřesněji vystihuje geoid. Kartografie využívá pravidelný tvar – referenční elipsoid.
| Rovníkový průměr: | 12 756 km |
| Vzdálenost pólů: | 12 713 km |
| Délka rovníku: | 40 075 km |
| Délka poledníkové elipsy: | 40 008 km |
| Povrch: | 510 mil km2 |
| Objem: | 1 083 miliard km3 |
| Hustota | 5,5 g/cm3 |
| Hmotnost: | 5,977 · 1024 kg |
| Zploštění: | 1 : 298,26 |
Pohyby Země
Země vykonává 2 základní pohyby:
A) Pohyb kolem své osy (rotační)
Země se otočí kolem své osy za 23 hodin 56′ a 4″. Tento časový interval se označuje hvězdný den. Lidé používají v běžném životě sluneční čas. Pravý sluneční čas je doba mezi dvěma po sobě následujícími vrcholeními Slunce nad místním poledníkem. Tato doba se mění (v přísluní je den delší než v odsluní). Proto byl zaveden střední sluneční čas, který trvá 24 hodin.
Rychlost zemské rotace je 15° za hodinu. Celá Země je rozdělena na 24 časových pásem. Čas mezi různými pásmy se liší, ale uvnitř jednoho pásma je stejný čas. Při přechodu časových pásem musíme posunout hodinky zpět, když jdeme na západ, dopředu, když jdeme na východ. Při překročení datové hranice se mění datum.
Na tělesa působí Coriolisova síla. Coriolisova síla působí na tělesa, která se pohybují ve směru poledníků (ze severu na jih a opačně).
B) Pohyb Země kolem Slunce (oběžný)
Země obíhá Slunce po eliptické dráze, která je dlouhá 939,2 mil. km. Vzdálenost Země od Slunce není stále stejná. V nejbližším bodě přísluní (perihelium) 3. 1. je vzdálenost 147 mil. km. V nejvzdálenějším bodě odsluní (afelium) 5. 7. je vzdálenost 152 mil. km. Doba oběhu je 365 dní 6 hodin 48′ 45,7″ a označuje se jako tropický rok. Jednou za 4 roky má únor 29 dní (rok přestupný).
Střídaní ročních obdobích způsobuje zemská osa, protože svírá s rovinou ekliptiky stále stejný úhel 66,5°. Při jarní (21. 3.) a podzimní (23. 9.) rovnodennosti dopadají kolmé paprsky na rovník a na celém světě trvá den 12 hodin. Při letním slunovratu (21. 6.) dopadají kolmé paprsky na obratník Raka a na severní polokouli je nejdelší den. Při zimním slunovratu (21.12.) dopadají kolmé paprsky na obratník Kozoroha a na severní polokouli je nejkratší den. Na jižní polokouli to je přesně naopak. Od 21. 3. začíná na severním pólu polární den (Slunce zde nezapadá), který trvá až do 23. 9. V této době je na jižním pólu polární noc (Slunce zde nevychází). Od 23. 9. do 21. 3. je to přesně naopak.
Slapové jevy
Slapové jevy jsou pravidelně se opakující deformace zemského tělesa. Jsou vyvolávány především Měsícem, Sluncem a odstředivou silou – viz. obr. Nejvýraznější jsou slapy mořské – příliv a odliv (mořské dmutí). Nejvýraznější mořské dmutí je u členitého pobřeží. Mořského dmutí se využívá pri výrobě elektřiny v přílivových elektrárnách.