Spoje v jízdních řádech[editovat | editovat zdroj]

V běžném sloupcovém linkovém nebo traťovém jízdním řádu odpovídá spoji sloupec časových údajů. Obvykle uspořádání časových údajů odpovídá směru shora dolů, avšak u obousměrných jízdních řádů jsou v pravé části tabulky (směr zpět) údaje uspořádány v časovém sledu zdola nahoru. V některých typech jízdních řádů, dnes již převážně nestandardních, jsou časové údaje spojů uspořádány do řádků.

Ve zjednodušeném zastávkovém jízdním řádu městské dopravy nebo v jiném přehledu odjezdů nebo příjezdů v určité stanici odpovídá spoji jeden časový údaj nebo dvojice časových údajů (příjezd a odjezd). Spoj může jezdit buď denně, nebo může mít omezený časový rozsah provozu, například může jezdit pouze v pracovních dnech, pouze v určitý den týdne, v určitém období (sezóně), případně pouze v určitý den nebo v určitých dnech atd. Omezení časového rozsahu spojů bývají v jízdních řádech vyznačena pomocí značek a poznámek, popřípadě pomocí samostatných tabulek pro určité typy provozních dnů nebo období. K určitým spojům se mohou vztahovat též další omezení nebo garance, například může být spoj garantován jako nízkopodlažní, povinně nebo nepovinně místenkový, může se k němu vztahovat speciální tarif nebo způsob odbavení, omezení nebo garance přepravy zavazadel atd.

V České republice různé požadavky na údaje o spojích v jízdním řádu stanoví pro drážní dopravu Dopravní řád drah v § 57 odst. 1, pro silniční linkovou dopravu vyhláška č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech, a pro drážní i silniční dopravu vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu.