Vnitřní geologické děje
Jedná se o geologické děje ,které jsou působeny vnitřní energií země (způsobuje to teplota vzniklá rozpadem radioizotopů ). Hlavním znakem je teplo (teplota vzrůstá s přibývající hloubkou ) a pohyb hmot . Většinu vnitřních geologických dějů nelze sledovat jelikož se dějí pomalu a trvají strašně dlouho . Výjimkou jsou katastrofy při zemětřesení a sopečném výbuchu ,které jsou hlavní projevy vnitřních geologických dějů na povrchu země . Teplota vzrůstá směrem do středu země asi o 30°C na kilometr ,ale postupně se to zpomaluje . Vlivem vnitřních geologických dějů vznikají vyvřelé a metamorfované horniny a zdvihají se pohoří a tvoří poklesy a také se jejich vlivem pohybují litosférické desky .
Pohyby litosférických desek
Jedním z projevů vnitřních geologických dějů jsou pohyby litosférických desek . Pohyb litosférických desek je usnadněn tím, že jakoby plují na roztaveném zemském plášti . Jednotlivé desky se buď podsouvají nebo míjejí a i oddalují . Pří oddalování litosférických desek se tvoří pásemná oceánská pohoří ( středoatlanský hřbet ) ty způsobují oddalování pevnina a zvětšování plocha oceánu . Pří střetu litosférických desek se jedna začne podsouvat pod druhou a začne se utavovat .
Dříve byla jen jedna pevnina zvaná Pangea , vědci se tak domnívají kvůli podobnosti protilehlých břehů a jejich shodného stáří a hornin a také dle stejných zkamenělin na protilehlých březích ( Afrika a jižní Amerika ) .
Poruchy zemské kůry
K poruchám zemské kůry dochází hlavně díky tlaku – tektonika . Vrása je zohýbaná usazená hornina , která se zohýbala díky tlaku ze stran . Skládá se ze zvýšené části antiklinály (sedla ) a dolů prohnuté části synklinály ( koryta ) . Když se vrstvy zvlní tak že se přehnou přes sebe tak vznikne vrásový přesmyk . Pěkné ukázky vrás jsou na Budnánské skále u Karlštejna . Zlom je porušení horninové masy ( obří prasklina ) , vznikne většinou působením tahové síly litosférických desek . Při okraji zlomů se mohou desky podsouvat nebo nadsouvat , Pří podsouvání vznikne příkopová propadlina a při nadsouváni vznikne kerné pohoří .
Vznik pohoří vrásněním
Většina pohoří vznikla vrásněním . Jedna deska tlačí na druhou a vytlačují horniny které se kupí a vytváří pohoří . Pokud vrásy v nakupených horninách popraskají a vytvoří se jakési kry tak se mluví o kerném pohoří a tím vznikají vysoké štíty a stolové hory .Složitější přesmyky jsou příkrovy .
Sopečná činnost
Nejvýraznějším projevem energie na zemi je výbuch sopky a sopečná činnost jako taková . V současné době je známo asi 1300 sopek z toho asi 700 činných .První lidstvem zaznamenaný výbuch sopky byl výbuch Vesuvu v dnešní Itálii v roce 79. našeho letopočtu. .
O mohutnosti sopečného výbuchu rozhoduje vyzkózita magmatu . Tuhnutím magmatu vznikají vyvřelé a metamorfované horniny . Projevy sopečné činnosti jsou rozdílné dle složení magmatu . Vyvrhováním popele a plynů vznikají sopečné tufy . Sopky tvoří většinou tvar kužele nebo kupy . Většina sopek se vyskytuje na hranicích litosférických desek ,kde proniká magma na povrch . V sopouchu vyhaslých sopek se často tvoří jezero ,kterému se říká kaldéra . Poslední činnou sopkou v České republice byla Komorní Hůrka u Chebu .
Jevy provázející sopečnou činnost
Jedná se především o výrony horkých plynů a par , nejběžněji o teplotě 100-1000 °C . Obsahují zejména H2S, CO2, CO, SO2, H2O, Cl a N .V České republice se tyto výrony vyskytují v SOOS u Chebu a v Zbrašovských jeskyních v Teplicích nad Bečvou . Další jev provázející činnost je vylučování síry na okraji kráterů . Jedním z nejdůležitějším jevem provázejícím sopečnou činnost je vyvěraní horkých minerálních vod ,které se nezívají vřídla .U nás je nejteplejší vřídlo v Karlových Varech “ Vřídlo “ ,které má teplotu asi 73°C. Vřídla ze ,kterých tryská voda v časových intervalech se nazývají gejzíry . Nejlepší gejzíry jsou známi z Islandu ,Nového Zélandu ,Kamčatky a Yelounstounského národního parku v USA . velmi nebezpečný jev je vylučování čistého CO ,který není cítit ani vidět a lidé se otráví ani neví jak .
Tepelná energie
Je nejčastěji vyvolána sopečnou činností . V některých oblastech ve využívána k vytápění skleníků a k výrobě elektřiny ,třeba oblast Reikjavíku na Islandu .
Zemětřesení
Zemětřesení je krátkodobí ,ale velmi důrazný projev nitřní energie země , projevující se otřesy zemské kůry . Je způsobeno vyrovnáváním napětí mezi litosférickými deskami a vynímečně při výbuchu sopky . Místo kde vzniká zemětřesení je hypocentrum a to bývá asi 30-60 km pod povrchem . Místo na povrchu nad hypocentrem se nazývá epicentrum , kde jsou následky zemětřesení nejhorší a nejničivější . Zemětřesení měříme seismografem, ten měří vlny v 9 stupních . Pokud je epicentrum pod oceánem tak vznikají vlny tsunami , které zahubili pří zemětřesení v Indickém oceánu v roce 2004 300 000 lidí .