„Komponování je něco, čeho člověk nemůže nechat.“

Maďarský skladatel. Byl rodák z obce Nagyszentmiklós, několik let mládí prožil v Bratislavě, studoval v Budapešti. Komponoval od dětství, ale když se už jako student – osmělil poslat jednu skladbu k posouzení M. Regerovi , dozvěděl se, že ji skladatel ukazuje svým žákům jako příklad, jak se nemá komponovat…
Stal se vynikajícím klavíristou, věnoval se koncertní činnosti, ale hlavně komponoval.Poznal a obdivoval hudbu období klasicismu, Brahmse a Wagnera i impresionistů, ale za trvalé východisko své hudby si zvolil folklór. Od svých 24 let systematicky sbíral lidové písně v Maďarsku, ale také na Balkáně, v Turecku, Alžírsku, podařilo se mu vytvořit sbírku více než 16 000 písní – jednu z nejobsáhlejších vůbec.
Sběru a vědeckému zpracování lidové písně se pak věnoval až do konce života, stejně jako koncertní a pedagogické činnosti a tvůrčí práci skladatelské. Byl úžasně pracovitý, znal cenu času a uměl s nim hospodařit. Proto po sobě zanechal ve všech oblastech činnosti vzácný odkaz.
Zájem o lidovou píseň ovlivnil jeho tvorbu v několika směrech. Jednak vydával původní znění písní s klavírním doprovodem, zpracoval je pro různé typy sborů, pro klavír i orchestr. Dále používal lidových písní jako tematického materiálu svých nových skladeb, a to téměř ve všech, včetně tematických a instruktivních, jako je třeba Mikrokosmos nebo Houslová dueta. Třetím a nejdůležitějším vlivem lidové písně na Bartókovu tvorbu je převzetí celkové atmosféry lidové písně. Vsál do sebe podstatu lidové hudby, že se mu stala přímo mateřskou řečí (tak to sám formuloval). To se týká – až na rané skladby ovlivněné impresionismem, jako je třeba Modrovousův hrad – bez rozdílu všech skladeb. V tom je ,jedinečnost Bartókovy hudby a tajemství stále vzrůstající obliby a uznání jeho díla.
Bartókova tvorba je mnohostranná. Z tvorby orchestrální si připomeňme Taneční suitu, Hudbu pro smyčcové nástroje, bicí nástroje a celestu z r. 1936, Divertimento pro smyčcový orchestr a Koncert pro orchestr.
Jako klavírní virtuos napsal řadu skladeb pro klavír. Proslavilo se Allegro barbaro (jedna z nejrannějších jeho klavírních skladeb), Sonáta pro dva klavíry a bicí nástroje, tři klavírní koncerty.
Bartók – pedagog napsal množství drobných klavírních skladeb, které mají dnes v pedagogické literatuře postavení přímo klasické. Více než polovina jeho děl vůbec patří mládeži. Přes 10 let pracoval na svérázné škole hry na klavír pro svého syna. Pojmenoval ji Mikrokosmos a je to moderní škola moderní hudby.
Komponoval i pro housle: dvě sonáty, dvě rapsodie, na přání Yehudi Menuhina sonátu pro sólové housle a houslový koncert. Neustále se však vracel k formě smyčcového kvartetu.. V letech 1908 – 39 jich napsal šest; jsou nejen osou celé jeho tvorby, ale i významným hudebním dokumentem doby.
Po r. 1939 žil Bartók ve Švýcarsku a USA a v návratu do vlasti po skončení války mu již zabránila nemoc.