| Sámo | ||
|---|---|---|
 |
||
| Sámo na obraze B. Jezovnika | ||
| Doba vlády | 623–659 | |
| Úmrtí | 658/659 | |
Sámo († 658 nebo 659) byl franský kupec, vůdce kmenového svazu Slovanů existujícího v 7. století a označovaného jako „Sámova říše“. O jeho životě a osobnosti je jen velmi málo dokladů. Jediné stručné zmínky se nalézají ve 48. kapitole kroniky nazývané Fredegarova.
Obsah
[skrýt]
Příchod na území Slovanů[editovat | editovat zdroj]
| „ | Ve čtyřicátém roce panování Chlotharova shromáždil muž jménem Sámo, původem Frank z kraje senonského, větší počet kupců a odebral se za obchodem do země Slovanů zvaných Vinidové. Slované se již začali bouřit proti Avarům a proti jejich králi Kaganovi.[1] | “ |
| — Historia Francorum | ||
Sámova říše[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku Sámova říše.
pravděpodobná poloha Sámovy říše Oblasti, jež byly pod Sámovou kontrolou Oblasti, jež pravděpodobně mohly spadat pod Sámovu vládu
Část Slovanů žijících na českém území, především na jižní Moravě, byla po řadu let vystavena loupeživým nájezdům a násilnostem Avarů, jejichž říše se rozkládala v dnešním Maďarsku. Sámo přišel se svým silně ozbrojeným doprovodem ve čtyřicátém roce panování franského krále Chlothara II. tedy v roce 623 až 624, právě v době kdy vypukla slovanská vzpoura proti Avarům. Důvodem jeho příchodu byla pravděpodobně snaha ochránit vlastní obchodní zájmy ohrožené válečným konfliktem.
Sámo je v Fredegarově kronice označován za pohana,[2] ačkoliv Frankové v té době už přijali křesťanství. Sámo se přidal na stranu Slovanů a společně pobili mnoho nepřátel. Ve vítězném boji údajně prokázal takovou statečnost a velitelskou dovednost, že byl zvolen za krále.[3] Přesně se neví ani to, kam až Sámova moc sahala, ale přesahovala hranice dnešních Čech a Moravy. Záznamy franského kronikáře Fredegara popisují další vývoj těmito slovy:[1]
| „ | Tak se stalo, že Sámo založil první slovanskou říši. Oženil se pak s dvanácti slovanskými ženami, měl s nimi dvacet dva synů a patnáct dcer a šťastně vládl 35 let. Všechny další boje, jež za jeho vedení sváděli Slované s Avary, byly vítězné. | “ |
Bitva u Wogastisburgu[editovat | editovat zdroj]
- Podrobnější informace naleznete v článku Bitva u Wogastisburgu.
Později se Sámovi Slované dostali do konfliktu s franskou říší. Její vládce Dagobert I. chtěl rozšířit svou vládu dále na východ a napadl slovanská území pod záminkou pomsty za násilí údajně spáchané na franských kupcích. Dagobert I.byl v roce 631 poražen v bitvě u slovanského hradiště Wogastisburgu. Bitva probíhala tři dny. Nebojovalo se nepřetržitě, spíše to byly dny opakovaných pokusů dobýt slovanskou pevnost.[4] Po porážce u Wogastisburgu vyjednával Dagobert se slovanským panovníkem o míru. Ještě nedávno se Dagobertovu vyslanci Sichariovi zdálo nemožné, aby se Frankové přátelili s pohany.[4] Přesné místo, kde se pevnost nacházela, není známo a dodnes se po něm pátrá. Jedním z mnoha míst, kde pevnost Wogastisburg mohla stát je vrch Rubín na Podbořansku.[5] Pro tuto lokalizaci však dosud nebyly sneseny všeobecně přijímané důkazy.[5]
Rozpad říše[editovat | editovat zdroj]
Sámo zemřel pravděpodobně kolem roku 659.[5] O dalším vývoji jeho říše, která nebyla skutečným státním útvarem s pevnou organizací, není mnoho známo. Předpokládá se, že slovanské kmeny se od sebe opět oddělily a vyvíjely se samostatně. Hlavním cílem kmenového svazu bylo sjednotit Slovany k obraně proti Avarům a Frankům a usnadnit jejich kořistnické výpravy proti sousedům. Jakmile avarské a také franské nebezpečí pominulo, svaz se rozpadl.