Marie Antonie Josefa Johana Habsbursko-Lotrinská, (2. listopadu 1755 Vídeň – 16. října 1793 Paříž) byla rozená císařská a královská princezna, jíž náležel titul rakouské arcivévodkyně. V letech 1774 až 1793 byla jako manželka králeLudvíka XVI. královnou francouzskou a navarrskou.
Obsah
[zobrazit]
Život[editovat | editovat zdroj]
Marie Antonie byla dcerou královny Marie Terezie a císaře Františka Štěpána I. Ve čtrnácti letech byla poslána na francouzský královský dvůr, aby tam spojila svůj život se životem budoucího krále Ludvíka XVI. Jako královna, jíž se stala v necelých dvaceti letech, vedla poněkud rozmařilý život. V roce 1789 došla hladovému lidu trpělivost, krále s královnou svrhl a po jejich nezdařeném útěku uvěznil v Templu. Byla popravena devět měsíců po svém manželovi, její život v říjnu 1793 na dnešnímNáměstí svornosti ukončila gilotina. Cesta královny na popraviště ve vozíku pro odsouzené je zachycena na autentické skice od J. L. Davida
Marie Antonietta jde na popraviště od J. L. Davida
Původ[editovat | editovat zdroj]
Arcivévodkyně Marie Antonie se narodila z manželství Marie Terezie Habsburské (1717–1780) a Františka I. Štěpána Lotrinského (1708–1765). Přišla na svět jako patnácté dítě a poslední dcera tohoto páru. Byla členkou habsbursko-lotrinské dynastie.
Její matka Marie Terezie byla vnučkou císaře Leopolda I., neteří císaře Josefa I. a dcerou císaře Karla VI., který měl se svojí manželkou Alžbětou Kristýnou pouze dvě dcery, z nichž se starší Marie Terezie stala jeho dědičkou (Pragmatická sankce). Za lotrinského vévodu Františka Štěpána, který v mládí pobýval na císařském dvoře a do něhož se bezhlavě zamilovala, se provdala v roce 1736. On sám se kvůli své vyvolené musel vzdát Lotrinského vévodství ve prospěch Francouzského království. V roce 1745 byl pak zvolen císařem Svaté říše římské.
Manželství[editovat | editovat zdroj]
Stejně jako její sourozenci se také Marie Antonie již v mladém věku stala objektem matčiny sňatkové politiky. Zřejmě v roce 1766 pojala Marie Terezie plán na sňatek dcery s francouzským následníkem trůnu, čímž by utužila křehké spojenectví mezi Rakouskem a Francií.[1] V roce 1770 se Marie Antoinetta ve Vídni v zastoupení provdala za francouzského následníka trůnu Ludvíka, poté se vydala s družinou na cestu do Francie. Podle zvyku na hranicích obou říší proběhlo předání arcivévodkyně, Marie Antoinetta musela svléci a odložit vše rakouské včetně svého psíka Mopse. Po sňatku přijala jméno Marie Antoinetta a stala se francouzskou korunní princeznou („dauphinkou“). Manžel usedl jako Ludvík XVI. na trůn po smrti svého děda Ludvíka XV. v roce 1774. Po jeho boku byla Marie Antoinetta královnou až do pádu království za Velké francouzské revoluce v roce 1792, kdy byl nejdříve popraven Ludvík a devět měsíců po něm i ona. 19. prosince 1778 se po osmi letech manželství narodilo první dítě – dcera, Marie Tereza „Madame Royale“ a 22. října 1781 vymodlený dauphin – Ludvík Josef Xaver. Později měli ještě Ludvíka Karla, vévodu z Normandie a dceru Madame Sophie, která však byla znetvořená a v jedenácti měsících zemřela. Vévoda z Normandie zemřel za Hrůzovlády, když byl dán na převýchovu ševci Simonovi. Vévoda z Normandie je označován také jako Ludvík XVII. Marie Antoinetta bývá mylně označována jako hlavní viník bankrotu státní pokladny. I proto byla neprávem označována coby Madame Déficit. A to především tím, že si nechala vozit drahé látky, krajky, šperky, pořádala nákladné plesy, v kartách prohrávala astronomické částky a do vlivných úřadů jmenovala své oblíbence (vévodkyni de Polignac, princeznu de Lamballe a jiné, např. knížete de Ligne, barona de Besenval, markýze d’Adhémar, vévodu de Lauzun). Ačkoliv náklady na královský dvůr byly rovny desetině ročního státního rozpočtu, hlavní příčinou bankrotu bylo financování amerických kolonií v boji o nezávislost na Velké Británii. Z velké části může za obrovský státní dluh i neschopnost tehdejších ministrů a krále prosadit zdanění šlechty, která se postavila proti vůli krále a tím neumožnila ozdravení ekonomiky království. Tato situace pak vedla přímo k Velké francouzské revoluci. Z rozhodnutí Revolučního tribunálu byla dne 16. října 1793 v Paříži sťata gilotinou.
Genealogie[editovat | editovat zdroj]
| Marie Antoinetta Habsbursko-Lotrinská |
Otec: František I. Štěpán Lotrinský |
Děd: Leopold Josef Lotrinský |
Praděd: Karel V. Lotrinský |
| Prababička: Eleonora Marie Josefa Habsburská |
|||
| Babička: Alžběta Charlotta Orléanská |
Praděd: Filip I. Orléanský |
||
| Prababička: Alžběta Šarlota Falcká |
|||
| Matka: Marie Terezie |
Děd: Karel VI. |
Praděd: Leopold I. |
|
| Prababička: Eleonora Falcko-Neuburská |
|||
| Babička: Alžběta Kristýna Brunšvická |
Praděd: Ludvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský |
||
| Prababička: Kristýna Luisa Öttingenská |
Filmová zpracování osudu Marie Antoinetty[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Název | Režisér | Představitelka M. A.[2] |
|---|---|---|---|
| 1923 | Marie Antoinetta – Život královny | Rudolf Meinert | Diana Karenne |
| 1938 | Marie Antoinetta | W.S. Van Dyke | Norma Shearer |
| 1956 | Marie Antoinetta, královna Francie | Jean Delannoy | Michèle Morgan |
| 1975 | Marie Antoinetta | Guy-André Lefranc | Geneviève Casile |
| 1996 | Marie Antoinette is niet dood (Marie Antoinetta není mrtvá) |
Irma Achten | Antje de Boeck |
| 2001 | Aféra s náhrdelníkem | Charles Shyer | Joely Richardson |
| 2006 | Marie Antoinetta | Sofia Coppola | Kirsten Dunst |
| 2012 | Sbohem, královno | Benoît Jacquot | Diane Kruger |
Portréty Marie Antoinetty a její rodiny[editovat | editovat zdroj]
-
Portrét arcivévodkyně Marie Antonie z roku 1762
-
Pastel od Josepha Ducreuxe z roku 1769
-
Portrét královny Marie Antoinetty od Jeana Dagotyz roku 1775
-
Olejomalba královny Marie Antoinetty, 1780
-
Portrét od Élisabeth Le Brun z roku 1783
-
Portrét od Élisabeth Le Brun z roku 1786
-
Marie Antoinetta s dětmiMarií Terezií a Ludvíkem Josefem od Adolfa Wertmüllera z roku 1785
-
Marie Antoinetta s dětmi od Elisabeth Le Brun v roce 1887
-
Uvěznění královské rodiny
-
Bývalá královna, „občanka Kapetová“, v Templu
-
Poprava Marie Antoinetty
