Walram III. Limburský
otec | Jindřich III. Limburský |
---|---|
matka | Sofie ze Saarbrückenu |
I. manželka | Kunhuta Lotrinská |
dcera | Sofie Limburská |
dcera | Matylda Limburská |
syn | Jindřich IV. Limburský |
syn | Walram |
II. manželka | Ermesinda Lucemburská |
dcera | Kateřina Limburská |
syn | Jindřich V. Lucemburský |
syn | Gerard z Durbuy |
Walram III. Limburský (fr. Waléran III de Limbourg, 1180? – 2. července 1226 Cremona)[1] byl lucemburský hrabě, limburský vévoda a arlonský markrabě. Opakovaně se podílel na křížových výpravách do Svaté země, byl štaufským stoupencem[2] a zúčastnil se také bitvy u Bouvines.[3]
Život[editovat | editovat zdroj]
Byl druhorozeným synem limburského vévody Jindřicha III. Roku 1214 se jako vdovec oženil s čerstvě ovdovělou[4] lucemburskou hraběnkou Ermesindou a do manželství přinesl arlonské markrabství.[5] Téhož roku zemřel jeho starší bratr Jindřich a tak stal dědicem limburského vévodství, které dostal po skonu svého otce roku 1221. Během soužití s Ermesindou se marně pokoušel znovu získat hlavní část Namurského hrabství na levé straně Maasy a nakonec byl nucen souhlasit s mírovou smlouvu z Dinantu.[2]
Zemřel při návratu ze Svaté země na počátku července 1226 v italské Cremoně a byl pohřben v klášteře Rode.[1] Limburské vévodství zdědil syn Jindřich vzešlý z prvního manželství.[4] Regentkou Lucemburska se stala Ermesinda, protože dalšímu synoviJindřichovi bylo teprve pět let. Lucemburská dynastie po Walramovi zdědila dědičnou dispozici k oční chorobě