Vitamín
Vitamíny (někdy také vitamin) jsou nízkomolekulární látky nezbytné pro život. V lidském organismu mají vitamíny funkci katalyzátorů biochemických reakcí. Podílejí se na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Existuje 13 základních typů vitamínů. Lidský organismus si, až na některé výjimky, nedokáže vitamíny sám vyrobit, a proto je musí získávat prostřednictvím stravy.

Při nedostatku vitamínů, tzv. hypovitaminóze, se mohou objevovat poruchy funkcí organismu, nebo i velmi vážná onemocnění. Přebytečných vitamínů (hypervitaminóza) rozpustných ve vodě se organismus dokáže zbavit a pokud přestaneme vitamín přijímat, organismus z těla nadbytečné množství vyloučí. U vitamínů rozpustných v tucích to však nefunguje – nejrizikovější je v tomto ohledu vitamín A, u nějž existují případy smrtelných otrav nebo otrav s doživotními následky. Vitamíny jsou nutné pro udržení mnohých tělesných funkcí a jsou schopny posilovat a udržovat imunitní reakce.

Vitamin B1 objevil polský biochemik Kazimierz Funk v roce 1912 v otrubách rýže. Funke navrhl název vitamín podle latinského vital a amine = „životně důležité aminy“. Ačkoli podle dnešních poznatků nejde o aminy, název se ujal. Tento termín byl později rozšířen na všechny podobné látky (vitaminy A, B, C, … K a pseudovitamíny).

Obsah [skrýt]
1 Vitamíny rozpustné v tucích
2 Vitamíny rozpustné ve vodě
3 Funkce a zdroje vitaminů
3.1 Vitaminy rozpustné v tucích
3.2 Vitaminy rozpustné ve vodě
4 Související články
Vitamíny rozpustné v tucích[editovat | editovat zdroj]
Vitamín A (retinol)
Vitamín D (kalciferol)
Vitamín E (tokoferol)
Vitamín K (fylochinon)
Vitamíny rozpustné ve vodě[editovat | editovat zdroj]
Vitamín B
Vitamín B1 (také thiamin nebo aneurin)
Vitamín B2 (riboflavin)
Vitamín B3 (niacin)
Vitamín B5 (kyselina pantothenová)
Vitamín B6 (pyridoxin)
Vitamín B9 (kyselina listová)
Vitamín B12 (kobalamin)
Podrobnější informace naleznete v článku B-komplex.
Vitamín C (kyselina L-askorbová)
Vitamín H (biotin, B7)
Funkce a zdroje vitaminů[editovat | editovat zdroj]
Vitaminy rozpustné v tucích[editovat | editovat zdroj]
Vitamin DDD Zdroj Funkce Hypervitaminóza Avitaminóza
Vitamín A 1,8 – 2 mg mléčný tuk, vaječný žloutek, játra, maso, v plodech, barevné zelenině jako provitamin (mrkev, pomeranč, brokolice, špenát) nezbytný pro tvorbu barviv na sítnici, podílí se na syntéze bílkovin v kůži sliznicích toxická, praskání krvácení rtů, podrážděnost, poruchy vývoje plodu v těhotenství šeroslepost, noční slepota, rohovatění kůže a sliznic, ucpávání vývodů žlázami, poškození skloviny zuboviny
Vitamín D 0,15 mg rybí tuk, kvasnice, vejce, mléko, Vlastní tvorba v kůži za přítomnosti UV záření Metabolismus (vstřebávání) Ca a P v těle odvápnění měkkých tkání, narušení růstu, poškození ledvin způsobuje rachitidu, odvápňování kostí, měknutí kostí
E (tokoferol) 5 – 30 mg rostlinné oleje, živočišné tuky, obilné klíčky antioxidant, zamezuje hromadění škodlivých látek, pozitivní vliv na pohl. žlázy, správný průběh těhotenství žaludeční potíže, průjmy některé gestační poruchy
K (antihemorrhagický) 1 mg listová zelenina, kvasnice, tvořen ve střevě činností mikroorganismů důležitý pro srážení krve, mineralizaci kostí zvýšená krvácivost, krvácení do tělních dutin
Vitaminy rozpustné ve vodě[editovat | editovat zdroj]
Komplex vitaminů B Pro člověka má význam B1, B2, B6, B12, H a PP faktor. Význam vitaminů B je vztah k látkové výměně ve svalech a nervové tkáni a ke krvetvorbě.
Vitamin Dop. denní dávka Zdroj Funkce Hypervitaminóza Avitaminóza
B1 (thiamin, aneurin) 1,5 mg obiloviny (hlavně klíčky), kvasnice, játra, srdce, ledviny a libové vepřové maso Ovlivňuje metabolismus cukrů v CNS a ve svalech zvýšená únava, sklon ke křečím svalstva, zánět nervů až nemoc beri-beri
B2 (riboflavin, laktoflavin) 1,8 mg mléko, zelenina, kvasnice, játra, srdce a ledviny zasahuje do buněčného dýchání malinový jazyk, bolavé ústní koutky, poruchy ústní sliznice
B3 (kys. nikotinová, vitamin PP, niacin) 15 – 20 mg játra, ledviny, maso, kvasnice, houby klíčová pro syntézu RNA, DNA a bílkovin zánět nervů, duševní poruchy, záněty sliznic a kůže, těžké průjmy
B5 (kys. pantotenová) 7 – 10 mg játra, kvasnice, hrách, maso, ryby, mléko, vejce účast v oxidoreduktázách, umožňuje syntézu bílkovin, slouží jako koenzym A různé degenerace, pálení chodidel
B6 (pyridoxin) 2 mg mléko, kvasnice, obilné klíčky, maso, luštěniny podporje účinek vitaminu B1 a B2 pomalé hojení zánětů, zhoršená regenerace sliznic
B9 (kys. listová, kys. folová) 0,5 – 1 mg listové zeleniny, játra ovlivňuje metabolismus aminokyselin, klíčová pro tvorbu červených krvinek chudokrevnost
B12 (kobalamin) 1 µg játra, maso, činností bakterií klíčový pro krvetvorbu perniciosní anémie
C (kys. askorbová) 50 – 70 mg syrové ovoce, zelenina katalyzuje oxidaci živin, udržuje dobrý stav vaziva a chrupavek, podporuje tvorbu protilátek únava, snížená odolnost proti nakažlivým chorobám, krvácení, vypadávání zubů, smrtelné onemocnění kurděje (skorbut)
H (biotin, B7) 0,15 – 0,3 mg kvasnice, játra, ledviny podporuje růst a dělení všech živočišných buněk záněty kůže, atrofie, papil jazyka, únavnost, deprese, svalové bolesti, nechutenství