- Angličtina nerozlišuje rod (mužský, ženský a střední). Výjimkou jsou pouze osobní a přivlastňovací zájmena ve 3. osobě jednotného čísla (he – on; she – ona; it – ono; his – jeho; her – její; its – jeho), která se používají na základě přirozeného rodu. Toto nemá žádný vliv na mluvnické tvary slov.
- Angličtina patří do skupiny západogermánských jazyků. Vyvinul se z anglo‑saského dialektu, který byl od roku 1066 po vítězství Viléma Dobyvatele v bitvě u Hastings ovlivněnfrancouzštinou. Toto vedlo ke značnému zjednodušení gramatiky. Z flektivního jazyka se stal převážně analytický jazyk s pouhými zbytky flexe.
- Angličtina je převážně analytický jazyk, proto má velmi ustálený slovosled. Na rozdíl od češtiny používá daleko více funkčních slov (determinanty, předložky, spojky, zájmena).
- Díky latinskému a francouzskému vlivu má angličtina velmi bohatou slovní zásobu a vyskytuje se řada synonym. Většinou platí pravidlo, že v hovoru se používají slova germánského původu, ve formálním hovoru či ve psané podobě slova francouzského a latinského původu.