Česká literatura ve 2. polovině 19. století

Moderní česká literatura začíná Májem Karla Hynka Máchy v roce 1836; moderní próza Obrazy z Rus Karla Havlíčka (1843). Tento progress byl však menšinový, většina autorů tvořila dozvuky národního obrození, např. Karel Jaromír Erben a Božena Němcová.

Národní obrození bylo definitivně překonáno až realismem. Jeho první generaci tvořilo májovci (1858–1868). Po Vyrovnání (vzniku Rakousko-Uherska) začala tvořit druhá generace. Ta se rozpadla na ruchovce s národním programem v listu Osvěta (Eliška Krásnohorská) a lumírovce – kosmopolity snažící se překonat fatální závislost dosavadní české literatury na německé. Proto se inspirovali především francouzskou literaturou či jinými románskými literaturami (Jaroslav Vrchlický) či anglosaskou literaturou (Josef Václav Sládek). Julius Zeyer je předchůdcem dekadence.