|
*12.11.1833 – Petrohrad †27.2.1887 – Petrohrad Ukázky z díla |
Ruský skladatel, byl nemanželským synem knížete Luky Semjonoviče Gedianova z rodu gruzínských knížat Imeretinských. V matrice narození byl zapsán pod jménem Gedianova nevolníka Borodina. Studoval od roku 1850 lékařství a chemii na medicinsko-chirurgické akademii v Petrohradě(doktorát 1858). Byl vojenským lékařem, zaměřil se však na vědeckou činnost a po studijním pobytu v Německu byl jmenován řádným profesorem chemie na petrohradské lékařské akademii. Hudbě, k níž jevil od dětství velké nadání, se věnoval jen ve volných chvílích a nesystematicky, vlastně jako samouk. Osudový význam v jeho životě mělo jeho setkání s M. A. Balakirevem, u něhož teprve v roce 1862 studoval kompozici a přátelství s N. Rimským-Korsakovem; pod jejichžvlivem se stal nadšeným stoupencem novoruské školy jako člen ,,Mocné hrstky“. Pro nedostatek času nevytvořil dílo rozsáhlé, ale svou uměleckou hodnotou obrovské a významné. Největším dílem je Kníže Igor, na kterém pracoval téměř osmnáct let, aniž ho zcela dokončil. Námětem se stal ruský epos (Slovo o pluku Igorově), jehož hrdinský charakter byl Borodinovi velmi blízký. Zde zvláště vidíme pokračovatelskou tradici Glinkovu a Dargomyžského. Kníže Igor patří mezi největší díla ruské hudby, nejen pro své vášnivé vlastenectví a hrdost, ale také pro své vynikající, ryze hudební hodnoty. Orientální prvky, celotónová stupnice, kvartové harmonie, složitý rytmus, originalita nápadů a dokonalost zpracování působí na pozdější generaci ruské i sovětské hudby. Vliv Orientu je patrný ještě na brilantním symfonickém obraze Ve střední Asii. Oběsymfonie Es dur i h moll je dílo monumentální koncepce, velké dramatičnosti –je to Kníže Igor v symfonické hudbě. Třetí symfonie zůstala nedokončená. Z komorní hudby vynikají dva kvartety, hlavně populární Smyčcový kvartet D dur, klavírní kvintet a smyčcový sextet. Významné jsou též jeho balady –romansy. Klavíru se téměř nevěnoval. |
