Ermesinda Lucemburská
otec | Jindřich IV. Slepý |
---|---|
matka | Anežka z Geldern |
I. manžel | Theobald I. z Baru |
syn | Rainald |
syn | Jindřich |
dcera | Alžběta z Baru |
dcera | Markéta |
II. manžel | Walram III. Limburský |
dcera | Kateřina Limburská |
syn | Jindřich V. Lucemburský |
syn | Gerhard z Durbuy |
Život
Byla jedinou dcerou Jindřicha Slepého, hraběte lucemburského a z Namuru, a jeho třetí manželky Anežky z Geldernu. Před jejím narozením byl dědicem lucemburského hraběte synovec Balduin V. Henegavský.
Ve dvou letech ji otec zasnoubil s Jindřichem II. ze Champagne. Původní dědic Balduin se ovšem nevzdával myšlenky na dědictví a zakročit musel až císař. Balduin nakonec získal Namurské hrabství. Ermesinda pak byla ještě v dětském věku provdána za o mnoho staršího Theobalda I. z Baru (1158–1214), který se neúspěšně pokoušel získat Namur zpět. Z manželství se narodily čtyři děti.
Theobald zemřel na křížové výpravě 13. února 1214 a osmadvacetiletá vdova se brzy provdala znovu, za hraběte Walrama III. Limburského. Druhému manželovi porodila dva syny a dceru a přežila ho o 21 let. Na Ermesindu se vzpomíná jako na dobrou panovnici a zakladatelku kláštera Clairefontaine, kde byla také uložena k poslednímu odpočinku.