Celé číslo
Celá čísla se skládají z přirozených čísel (1, 2, 3, …), nuly a záporných celých čísel (-1, -2, -3, …). Množina celých čísel se v matematice většinou označuje Z, nebo , podle Zahlen (německy čísla). Podobně jako přirozená čísla, tvoří celá čísla nekonečnouspočetnou množinu. Studiem celých čísel se zabývá teorie čísel.
Algebraické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
Množina celých čísel Z je uzavřená na operaci sčítání a násobení, to znamená, že součet i součin dvou celých čísel je opět celé číslo. Navíc oproti přirozeným číslům je uzavřená i pro odčítání. Není však uzavřena pro dělení, neboť podíl dvou celých čísel už nemusí být celé číslo (např. 1/2).
Následující tabulka ukazuje základní vlastnosti násobení a sčítaní pro jakákoliv celá čísla a, b, c.
sčítání | násobení | |
uzavřenost: | a + b je celé číslo | a × b je celé číslo |
asociativita: | a + (b + c) = (a + b) + c | a × (b × c) = (a × b) × c |
komutativita: | a + b = b + a | a × b = b × a |
existence neutrálního prvku: | a + 0 = a | a × 1 = a |
existence inverzního prvku: | a + (−a) = 0 | |
distributivita: | a × (b + c) = (a × b) + (a × c) | |
Bez dělitelů nuly: | jestliže ab = 0, pak buď a = 0 nebo b = 0 |
V algebře tvoří Z s prvními pěti vlastnostmi uvedenými výše na operaci sčítání Abelovskou grupu. Grupa Z s operací sčítaní je cyklická, protože každý nenulový prvek může být vyjádřen konečným součtem (např 1 + 1 + … + 1 nebo (−1) + (−1) + … + (−1)). Říkáme tedy, že grupa Z s operací sčítání je nekonečná cyklická grupa a tedy každá nekonečná cyklická grupa je isomorfní Z.
První čtyři vlastnosti uvedené výše s operací násobení říkají, že Z s touto operací je komutativní monoid. Ale ne každý prvek ze Z má inverzní prvek (ve smyslu násobení), prostě neexistuje takové celé číslo x, které by vyhovovalo rovnici 2x = 1. To znamená, že Znetvoří spolu s operací násobení grupu.
Všechny vlastnosti z tabulky, kromě poslední, dohromady s operacemi sčítání a násobení na Z tvoří komutativní okruh s jednotkou. Přidáním poslední vlastnosti získáme obor integrity nad Z.
Neexistence inverzních prvků vzhledem k násobení, neboli že Z není uzavřena na dělení, znamená, že Z není těleso. Nejmenším tělesem obsahujícím celá čísla je tedy těleso racionálních čísel. Podobně se dá definovat i podílové těleso jakéhokoliv oboru integrity.
Přestože běžné děleni není na Z definováno, neznamená to, že nemůžeme používat algoritmus dělení, ten říká: mějme dvě celá čísla a a b, kde b ≠ 0, pak existují právě dvě celá čísla q a r taková, že a = q × b + r a 0 ≤ r < |b|, kde |b| značí absolutní hodnotu b. Celé číslo q se nazývá kvocient a r se nazývá zbytek po dělení čísla a číslem b. To tvoří základ pro Eukleidův algoritmus k výpočtu největšího společného dělitele.
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Celá čísla mohou být zkonstruována z přirozených čísel definováním tříd ekvivalence dvojic čísel N×N s relací ekvivalence, „~“, kde
právě tehdy, když
Kdybychom brali 0 jako přirozené číslo, pak přirozená čísla můžeme považovat za čísla celá vnořením, které přirozenému číslu n přiřadí [(n,0)], kde [(a,b)] značí třídu ekvivalence, která obsahuje (a,b).
Sčítání a násobení celých čísel je definováno následovně:
Dá se lehce ověřit, že výsledek je nezávislý na volbě reprezentantů třídy ekvivalence.
Typicky, [(a,b)] je označení pro
kde
Jestliže přirozená čísla přiřadíme k odpovídajícím celým číslům (použitím výše uvedeného vnoření), pak toto přiřazení je jednoznačné.
Příklady: